Časté dotazy

• Působí vápník v minerálních vodách na tělo stejně jako vápník z jiných potravin?

  Vápník je jen jeden, a proto působí stejně. Rozdíly jsou v míře vstřebatelnosti vápníku z té které potraviny. Proto jsou kromě obsahu vápníku v potravině důležité i jiné nutriční faktory. Například oxaláty přítomné v některých potravinách (např. špenátu) mohou s vápníkem tvořit ve střevě nerozpustné komplexy, a tak jeho příjem snižovat. Nadměrný příjem bílkovin (např. i formou mléčných výrobků) zase zvyšuje ztráty vápníku močí. Volná (ionizovaná) forma vápníku v minerální vodě je ideální pro snadné vstřebávání v trávicím systému.

• Proč je při sportu nezbytné doplňovat minerální látky?

  Při sportu dochází ke ztrátám více minerálních látek (např. hořčíku, draslíku, sodíku nebo vápníku) zejména prostřednictvím potu. Organismus může ztratit za hodinu i 3 ‒ 4 litry tekutin, což podléhá výrazné individuální variabilitě. Potřeba hydratace se pak liší právě podle míry pocení a přiměřený pitný režim se pohybuje v rozmezí od 2 do 5 l tekutin denně. Co se minerální látek týče, pak například u vápníku může dojít během jednoho tréninku ke ztrátě až 400 mg této látky. Další ztráty vápníku může způsobovat nadměrný příjem bílkovin, který je u sportovců poměrně častý. Každých 40 g přijaté bílkoviny navíc znamená ztrátu vápníku močí asi 50 mg, což při každodenním nastavení může znamenat asi 2% ztrátu vápníku z kostní hmoty za rok!

• Je dobré pít vodu, která obsahuje vápník?

  Čím vyšší je obsah vápníku a hořčíku ve vodě, tím ji považujeme za tvrdší. Ze zdravotního hlediska dáváme přednost pití tvrdší vody, neboť zdravotní benefity obou látek jsou dobře vědecky prokázány – obě dvě například přispívají k normální činnosti svalů, k udržení normálního stavu kostí a zubů nebo normálnímu energetickému metabolismu.

• Jaké další zdroje vápníku kromě vápníkových minerálních vod a mléka a mléčných výrobků můžeme zařadit do stravy?

  Žebříček vápníkových šampionů z rostlinné říše, co se týče obsahu i výtěžnosti kalcia pro náš organismus:

  Tofu obohacené o kalcium - mezi rostlinnými potravinami je jednoznačným kalciovým favoritem. Obsahem i výkonem kalcia v poměru k množství potraviny, kterou je třeba zkonzumovat, tedy biologickou dostupností, předstihne i kravské mléko. Při porci tofu vážící 126 gramů do těla dopravíte 258 miligramů vápníku, přičemž tělo dokáže z tohoto množství vstřebat až 31 %. Do organismu se tak dostane 80 miligramů kalcia.

  Čínské zelí - je druhou nejvýkonnější rostlinnou potravinou. Při standardní porci 85 gramů do těla dostanete 79 miligramů vápníku, což není zas tak mnoho, ale čínské zelí obsahuje i další látky, které umožní tělu vstřebat přes 53 % přijatého vápníku.

  Kapusta - standardní porce 85 gramů kapusty obsahuje 61 miligramů vápníku. Při výtěžnosti pro tělo přes 49 % tělo získá okolo 30 miligramů využitelného vápníku.

  • Bílé fazole
  • Brokolice
  • Pinto a červené fazole
  • Sladké brambory
  • Rebarbora
• Co udělá tělo s vápníkem, který nepotřebuje nebo nespotřebuje na své fungování?

  Vstřebávání a vylučování vápníku, tedy jeho rovnováhu v těle zaručují dvě látky: aktivní forma vitaminu D a parathormon. Zdravý člověk nadbytečný vápník jednoduše vyloučí močí. (Pokud víte, že trpíte zdravotními problémy, jež vylučování vápníku močí neumožňují, je nezbytné, abyste si prostřednictvím pestré stravy pohlídali hladinu vápníku, která odpovídá vašemu zdravotnímu stavu.)

• Potřebují senioři více vápníku ve stravě?

  Vyvážená a pestrá strava s optimálním obsahem mikroživin, tedy i minerálních látek včetně vápníku, přizpůsobená aktuálnímu zdravotnímu stavu, je samozřejmě důležitá také pro seniory. V případě potřeby jsou vhodné konzultace s lékařem.

• Proč je Slovensko tak bohaté na minerální vody?

  Malé území Slovenska - přibližně 50 000 km² - má složitou geologickou stavbu a geologicko-tektonický vývoj. Tyto přírodní podmínky vytvářejí vhodné prostředí pro vznik minerálních vod různého chemického složení. V procesech jejich tvorby hraje důležitou roli i oxid uhličitý (CO₂), který výrazně podporuje rozpouštění minerálních látek (hlavně karbonátů) a jejich přechod z hornin do minerální vody.

• Jak vynikají přirozeně bublinkové minerální vody?

  Tektonické zlomy umožňují nejen přirozený výstup minerálních vod na zemský povrch, ale zároveň dovolí, aby oxid uhličitý (CO₂), který má zdroje v hlubších částech Země, pomohl vytvořit přirozenou perlivost některých minerálních vod. Oxid uhličitý rovněž urychluje rozpouštění okolního horninového prostředí do vody, čímž se zvyšuje její celková mineralizace.

• Kde Kláštorná Kalcia získává vápník?

  Minerální voda Kláštorná Kalcia pochází z vrtu s názvem KM-1 Kláštorný, který je hluboký 231 m a vyvěrá v obci Kláštor pod Znievom. Složitý vznik této vody s dominantní složkou vápníku je příkladem dokonalosti přírody. Zjednodušeně se dá říci, že Kláštorná Kalcia vzniká ve dvou fázích. První je reakce vody s podložními vápenci a dolomity v regionu Turiec, za spolupůsobení oxidu uhličitého. Výsledkem je voda obohacená hlavně o vápník a hořčík. V dalším kroku tvorby voda vystupuje po zlomech z hloubky do souvrství jílů a vápnitých písků. To způsobuje další zvýšení obsahu vápníku, přídavek kyseliny křemičité a v menší míře sodíku a draslíku. Výsledkem čistě přirozených přírodních pochodů je vyvážená minerální voda s převahou vápníku a hydrogenuhličitanů, prosycená bublinkami oxidu uhličitého.